Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Navrhované příjmy se mají proti letošku zvýšit o 80,8 miliardy na 2,199 bilionu korun. Výdaje mají vzrůst o 156,8 miliardy na 2,585 bilionu korun. Schodek pokryje stát hlavně zvýšením státního dluhu. Opozice neuspěla s návrhy vrátit rozpočet vládě s doporučením, aby ho přepracovala a schodek snížila.

Pro schválení základních parametrů rozpočtu hlasovalo 93 koaličních poslanců. Zdrželi se pouze dva poslanci z koaličního klubu SPD Zuzana Majerová (Trikolora) a ekonom Miroslav Ševčík. Opoziční poslanci hlasovali proti. Nejde o schválení rozpočtu, ale o jeho posunutí do druhého čtení. Základní parametry už poslanci měnit nemůžou, teď budou projednávat rozpočty jednotlivých kapitol a navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu.

Debata nad rozpočtem v prvním čtení trvala 19,5 hodiny. Začala ve středu a skončila dnes večer. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kvůli délce debaty obvinila opozici z obstrukcí a porušení letitých sněmovních pravidel. To ale odmítl místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS). Nikdo podle něj například nečetl texty, které s rozpočtem nesouvisí.

První čtení letošního státního rozpočtu, které se odehrálo až letos v únoru, trvalo zhruba 14 hodin. Když bývalá vláda Petra Fialy (ODS) představovala svůj první rozpočet na rok 2022, trvalo tehdejší první čtení asi 11 hodin.

Vláda Andreje Babiše (ANO) označuje za priority rozpočtu investice, podporu zdraví nejen prostřednictvím výdajů do zdravotnictví, ale i do sportu, a férové odměňování. Ministryně Schillerová ho označila za zákonný, odpovědný a realistický. Bude podle ní aktivním nástrojem hospodářské politiky. Je mimo jiné rekordně investiční, silně prorůstový a ekonomika podle něj bude fungovat citelně lépe než většina ekonomik v EU, popsala ministryně. Také další koaliční řečníci označovali rozpočet jako poctivý a pravdivý.

Premiér Babiš i ministr pro sport Boris Šťastný a také předseda koaličního klubu SPD Radim Fiala slibovali úspory v rozpočtech v následujících letech. Babiš prohlásil, že návrh státního rozpočtu na rok 2027 vychází z jednoduchého principu, a to že musí hospodařit odpovědně a transparentně, musí vědět, kolik peněz skutečně má, a dokázat jasně vysvětlit, za co je utrácí. „Potřebujeme stát, který umí šetřit tam, kde to dává smysl, investovat tam, kde se to vyplatí, a hospodařit se zdravými financemi,“ dodal.

Opozice rozpočtu vytýkala hlavně vysoký schodek a vznášela návrhy, jak ho snížit. Další argumenty opozice směřovaly k tomu, že schodek převyšuje výdaje na investice zhruba o 100 miliard, které si stát podle ní půjčuje na svůj provoz. „Takhle investiční rozpočet nevypadá,“ řekl předseda ODS Martin Kupka.

Skupina opozičních členů rozpočtového výboru předložila své oponentní stanovisko, v němž doporučovala Sněmovně základní parametry neschválit a rozpočet vrátit vládě k přepracování. Měla podle něj mimo jiné snížit schodek na 290 miliard korun. Podle jejich zástupkyně Věry Kovářové (STAN) vláda mimo jiné spoléhá na to, že obce a města budou hospodařit s přebytkem, takže i při schodku 386 miliard bude schodek veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Tento návrh i další obdobné opoziční návrhy na vrácení a snížení schodku koaliční většina odmítla.

Návrh rozpočtu počítá s tím, že reálný růst ekonomiky zrychlí z letošních 1,9 na 2,4 procenta v příštím roce. Počítá s růstem spotřeby domácností o 2,6 procenta a růstem spotřeby vlády o 2,3 procenta. Česká národní banka počítá ve své srpnové prognóze s růstem ekonomiky o 2,7 procenta. Průměrná inflace by se měla zvýšit meziročně z 2,2 na 2,7 procenta.

Na všech daních, ale bez sociálního pojistného, chce stát vybrat meziročně téměř 1100 miliard, což je proti letošku asi o 52 miliard korun víc. Výdaje na důchody vzrostou o 23,2 miliardy na téměř 763 miliard korun.

Ministryně financí také v reakci na projevy některých opozičních poslanců zopakovala, že vláda nechce přijmout euro. Argumentovala třeba tím, že v eurozóně se zadlužení pohybuje v průměru kolem 90 procent hrubého domácího produktu a Česko se nebude vzdávat vlastní měnové politiky.