Některé příklady z poslední doby ukazují, že více peněz na školství nemusí automaticky znamenat kvalitnější výuku ani lepší výsledky žáků. Roli hraje také způsob financování, organizace školství či sociální rozdíly mezi studenty. Na druhou stranu ani význam financování nelze přehlížet. Množství peněz může ovlivňovat například dostupnost učitelů, vybavení škol nebo celkové podmínky výuky.  

V analýze jsme proto porovnali země EU podle posledních dostupných dat Eurostatu za rok 2023, která zachycují veřejné výdaje na vzdělávání v poměru k HDP. Srovnání vychází z údajů za 24 členských států EU. Za Estonsko, Irsko a Chorvatsko nejsou pro sledovaný rok dostupná data. 

• Výdaje na vzdělávání: 4,34 % HDP 

Litevské školství se potýká především s nedostatkem a stárnutím učitelů. Podle Evropské komise bylo v roce 2023 více než 41 procent pedagogů ve věku alespoň 55 let, což představovalo nejvyšší podíl v celé EU. Situace je obzvlášť komplikovaná na venkově, kde školy často spoléhají na učitele v důchodovém věku. Litevská vláda se snaží problém řešit zvyšováním platů a modernizací výuky.

Nejnovější mezinárodní testování PISA 2025 však ukázalo smíšené výsledky. Zatímco v matematice a přírodních vědách zůstaly znalosti litevských žáků oproti roku 2022 stabilní, ve čtenářské gramotnosti se zhoršily. V přírodních vědách přesto země dosahuje nadprůměrných výsledků. Základní požadovanou úroveň znalostí zvládlo 80 procent patnáctiletých, zatímco průměr OECD činil 74 procent.

• Výdaje na vzdělávání: 4,34 % HDP 

Lotyšské školství se musí vyrovnávat s úbytkem obyvatel, stárnutím učitelů a výraznými rozdíly mezi školami ve městech a na venkově. Vláda proto postupně slučuje menší školy, aby efektivněji využívala dostupné prostředky i pedagogy. Přibližně polovina lotyšských učitelů už překročila padesátku.

Nejnovější výsledky mezinárodního testování PISA 2025 navíc přinesly nepříznivou zprávu. Lotyšští patnáctiletí žáci se oproti roku 2022 zhoršili ve všech třech sledovaných oblastech, tedy v matematice, čtení i přírodních vědách. Ve všech případech šlo dokonce o nejhorší výsledky, jaké země od svého zapojení do testování PISA zaznamenala. Zatímco v matematice se Lotyšsko stále pohybuje přibližně na průměru OECD, ve čtení a přírodních vědách už za ním zaostává. Výsledky však mohla ovlivnit také jazyková reforma. Zatímco v roce 2022 více než čtvrtina žáků absolvovala test v ruštině, v roce 2025 už všichni skládali test v lotyštině. 

• Výdaje na vzdělávání: 4,34 % HDP 

Jedním z dlouhodobých problémů tamního školství je vysoký podíl mladých lidí, kteří předčasně ukončují vzdělávání. Přestože se situace postupně zlepšuje, v roce 2024 mělo nejvýše základní vzdělání a dále nestudovalo 13 procent Španělů ve věku 18 až 24 let. 

Znepokojivé jsou také nejnovější výsledky testování PISA 2025. Španělští žáci se oproti roku 2022 zhoršili v matematice i čtenářské gramotnosti, zatímco v přírodních vědách jejich výsledky zůstaly přibližně stejné. Ve všech třech oblastech však patřily k nejhorším, jaké Španělsko v historii testování zaznamenalo, a současně byly pod průměrem OECD. Podobně jako ve Francii je navíc problémem nedostatek učitelů. Podle PISA navštěvovalo 49 procent španělských žáků školy, jejichž ředitelé uvedli, že nedostatek pedagogů omezuje výuku. Ještě v roce 2022 to přitom bylo jen 41 procent. 

• Výdaje na vzdělávání: 4,27 % HDP 

Zvlášť výrazný je v českém případě kontrast s Francií, kde nyní studenti protestují proti nedostatku učitelů a nevyhovujícím podmínkám ve školách. Francie přitom vydávala na vzdělávání 5,26 procenta HDP, což byla pátá nejvyšší hodnota v unii. Rozdíl oproti Česku tak činil téměř celý procentní bod. Francie navíc vydává vyšší podíl HDP také přímo na střední školy: 1,05 procenta oproti českým 0,90 procenta. Ještě výraznější rozdíl panuje u vysokých škol, kam ve Francii směřovalo 1,17 procenta HDP, zatímco v Česku pouze 0,67 procenta.

Nižší výdaje ovšem automaticky neznamenají horší výsledky. Podle nejnovějšího testování PISA 2025 dosahují čeští žáci nadprůměrných výsledků v matematice, čtení i přírodních vědách, zatímco Francie se ve všech třech oblastech pohybuje kolem průměru OECD. Například v matematice dosáhlo alespoň základní požadované úrovně znalostí 71 procent českých žáků oproti 64 procentům francouzských. V obou zemích se však výsledky v matematice a čtení od roku 2022 zhoršily. Slabinou Česka zůstává také nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. 

• Výdaje na vzdělávání: 4,06 % HDP 

Italské školství dlouhodobě poznamenávají hluboké rozdíly mezi bohatším severem a chudším jihem země. Zatímco celostátně předčasně ukončilo vzdělávání v roce 2024 přibližně 9,8 procenta mladých lidí, na jihu činil tento podíl 11,3 procenta a na ostrovech dokonce 15 procent.

Výsledky testování PISA 2025 však ukazují, že italské školství si navzdory relativně nízkým výdajům udržuje v mezinárodním srovnání poměrně solidní výsledky. V matematice a přírodních vědách se italští žáci pohybovali přibližně na průměru OECD, ve čtení jej dokonce překonali. Oproti roku 2022 zůstaly výsledky ve všech třech oblastech stabilní. Italská vláda se nyní zaměřuje především na pomoc školám ve znevýhodněných regionech prostřednictvím programu Agenda Sud. 

• Výdaje na vzdělávání: 3,93 % HDP 

Lucembursko představuje v žebříčku zajímavou výjimku. Jeho relativně nízký podíl výdajů na vzdělávání totiž souvisí především s mimořádně vysokým ekonomickým výkonem země v přepočtu na obyvatele. K němu přispívají také statisíce lidí dojíždějících za prací ze sousedních zemí. Ve skutečnosti tak Lucembursko na jednoho žáka či studenta vynakládá mimořádně vysoké částky. Podle OECD dosahovaly v roce 2023 výdaje v přepočtu na kupní sílu téměř 33 tisíc dolarů na studenta, zatímco průměr OECD činil jen 13 601 dolarů.

Ani takové prostředky však nezaručují výborné výsledky. V nejnovějším testování PISA 2025 se lucemburští patnáctiletí žáci umístili pod průměrem OECD v matematice, čtení i přírodních vědách. Výrazné jsou také rozdíly podle sociálního původu. V přírodních vědách dosahovali žáci z nejlépe situovaných rodin o 130 bodů lepších výsledků než jejich znevýhodnění vrstevníci, zatímco průměrný rozdíl v zemích OECD činil 85 bodů. 

• Výdaje na vzdělávání: 3,62 % HDP 

Maďarské školství se dlouhodobě potýká s nedostatkem pedagogů, stárnutím učitelského sboru a výraznými rozdíly mezi školami. Ve školním roce 2024/2025 byla polovina učitelů základních škol ve věku alespoň 50 let. Zásadní změnu však přinesl rok 2026, kdy po 16 letech skončila vláda Viktora Orbána. Nový kabinet Pétera Magyara obnovil samostatné ministerstvo školství a slibuje školám větší samostatnost, změny ve vzdělávání učitelů i další investice.

Pro rok 2027 plánuje pokračování platové reformy zahájené ještě předchozí vládou a modernizaci školních budov. Nejnovější výsledky PISA 2025 mezitím ukázaly zhoršení znalostí maďarských žáků v matematice a čtení. Výrazným problémem zůstávají také vzdělanostní nerovnosti. Žáci ze sociálně nejlépe situovaných rodin dosahovali v přírodních vědách o 103 bodů lepších výsledků než jejich vrstevníci z nejméně zvýhodněných domácností. Průměr OECD přitom činil 85 bodů. 

• Výdaje na vzdělávání: 3,44 % HDP 

Třetí nejnižší podíl veřejných výdajů na vzdělávání v Evropské unii vykázala Malta. Tamní vzdělávací systém se přitom potýká se slabšími výsledky žáků v základních dovednostech. Nejnovější mezinárodní testování PISA 2025 ukázalo, že se maltští patnáctiletí žáci oproti roku 2022 zhoršili v matematice, čtení i přírodních vědách. Zvlášť nepříznivé jsou výsledky ve čtenářské gramotnosti, kde základní požadované úrovně dosáhlo pouze 52 procent žáků, zatímco průměr OECD činil 69 procent. 

Malta však zároveň dosáhla výrazného pokroku v omezování předčasného ukončování vzdělávání. Zatímco v roce 2015 opouštělo školy předčasně 16,3 procenta mladých lidí, v roce 2024 už pouze 9,6 procenta. Země nyní uskutečňuje vzdělávací strategii pro období 2024 až 2030, která se zaměřuje na zlepšování znalostí žáků, podporu učitelů a modernizaci výuky. 

• Výdaje na vzdělávání: 3,33 % HDP 

Řecké školství se potýká se značnými problémy v základních znalostech žáků. Podle nejnovějšího testování PISA 2025 nedosahovala polovina řeckých patnáctiletých žáků základní požadované úrovně matematických dovedností, zatímco průměr OECD činil 35 procent. V přírodních vědách této úrovně nedosáhlo 41 procent řeckých žáků oproti průměru OECD 26 procent.

Oproti roku 2022 se navíc Řekové zhoršili ve čtenářské gramotnosti, zatímco výsledky v matematice a přírodních vědách zůstaly přibližně stejné. Zajímavé ovšem je, že Řecko má současně jeden z nejnižších podílů mladých lidí, kteří předčasně opouštějí vzdělávání. V roce 2024 šlo pouze o tři procenta lidí ve věku 18 až 24 let. Navzdory nízkému počtu předčasných odchodů ze škol tak zůstává vážným problémem úroveň znalostí řeckých žáků. 

• Výdaje na vzdělávání: 2,97 % HDP 

V Rumunsku jsou rozdíly mezi městy a venkovem mimořádně výrazné a zásadně se projevují i ve školství. V roce 2024 předčasně opouštělo vzdělávání 16,8 procenta mladých Rumunů ve věku 18 až 24 let, což byla nejvyšší hodnota v celé EU. Ve venkovských oblastech však tento podíl dosahoval dokonce 26,3 procenta. V roce 2023 směřovalo na vzdělávání v zemi ani ne tři procenta ekonomického výkonu země, tedy výrazně méně, než činil evropský průměr 4,65 procenta. Také nejnovější testování PISA 2025 ukázalo značné nedostatky.

Základní požadovanou úroveň matematických znalostí zvládlo pouze 48 procent rumunských patnáctiletých žáků, zatímco průměr OECD činil 65 procent. V přírodních vědách dosáhlo této úrovně jen 54 procent studentů. Výsledky navíc ukazují výrazné rozdíly podle sociálního původu žáků. Mezi nejlépe a nejhůře situovanou čtvrtinou rodin činil rozdíl v přírodovědných znalostech 122 bodů, výrazně více než v průměru zemí OECD. Rumunská vláda se snaží situaci zlepšovat s pomocí evropských fondů, zároveň však v roce 2025 kvůli tlaku na veřejné finance přistoupila k úsporným opatřením. Ta zahrnovala slučování škol, navyšování počtu žáků ve třídách i zvýšení rozsahu přímé výuky učitelů.