Ještě před několika lety firmy řešily především to, jak splnit nové povinnosti v oblasti udržitelnosti a připravit se na evropskou regulaci. Dnes se situace mění. Část regulatorních požadavků se odložila a společnosti znovu hledají důvody, proč se udržitelností zabývat nad rámec zákonných povinností.

„Klienti k nám zase chodí, protože v udržitelnosti hledají něco navíc. Snaží se odlišit na trhu a potřebují ji kvůli svým zákazníkům. Logicky k ní pak mají mnohem lepší vztah, než když za vámi někdo přijde jen proto, že ho k tomu někdo nutí,“ říká Jan Zvěřina, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Greenometer, v podcastu Trendy v udržitelnosti.

Proměnil se také samotný obsah této agendy. Udržitelnost dnes podle Zvěřiny zahrnuje mnohem víc než uhlíkovou stopu, na jejíž výpočet se Greenometer původně zaměřoval. Vedle emisí a spotřeby energií se firma věnuje také sociálním tématům, jako je rozdílné odměňování mužů a žen, nebo rizikům spojeným s umělou inteligencí a kyberbezpečností. Celkem pokrývá zhruba dvacet oblastí.

Udržitelnost podle Zvěřiny přestává být jednorázovým projektem, na který si firma najme externího poradce kvůli reportu. Přibývá podniků, které mají vlastního ESG manažera nebo tuto agendu propojují s compliance. „Už to není jen jeden report, který mi vytvoří Greenometer a já můžu svobodně dýchat,“ vysvětluje.

Důvod je praktický. Většina podkladů potřebných pro reporting vzniká uvnitř firmy a jejich získání vyžaduje spolupráci napříč odděleními. Interní ESG manažer tak může koordinovat sběr dat, sledovat nové povinnosti a připravovat společnost na jejich zavádění s předstihem. „Stává se z toho opravdu téma, které už navždy bude mít svého člověka,“ konstatuje Zvěřina.

Zároveň odmítá představu, že by Česko v udržitelnosti nutně zaostávalo za západní Evropou. „V mnoha věcech jsme mnohem dál a praktičtější. Češi dokážou na změny reagovat rychleji než některé zahraniční firmy,“ zdůrazňuje Zvěřina. Výhodou podle něj také je, že Česko zůstává významnou průmyslovou zemí, kde se řada dopadů výroby přímo promítá do každodenního fungování firem.

Jedním z témat ESG je gender pay gap, tedy rozdíl v odměňování mužů a žen. Firmy budou muset mzdy transparentněji vykazovat a vysvětlovat. Samotný rozdíl ale nemusí znamenat nespravedlivé zacházení, ale může souviset například s přesčasy nebo zastoupením mužů a žen v jednotlivých profesích.

„V jedné české nemocnici jsme zjistili, že lékaři měli srovnatelné základní mzdy, muži ale častěji pracovali přesčas. Když jsme se na to podívali podrobněji, ukázalo se, že za tím mohou být i tradiční představy o rodinných rolích a očekávání, že ženy budou trávit více času doma,“ popisuje Zvěřina.

Reporting podle něho ale nikdy nezmění to, jak jako lidi nad sebou uvažujeme. Může ale zvýšit transparentnost a přimět firmy, aby dokázaly rozdíly v odměňování vysvětlit, domnívá se.

Další oblastí, kde Zvěřina očekává změny, je umělá inteligence. Greenometer pomáhá s automatizací například bankám, pojišťovnám a nemocnicím. Firmy podle něj většinou nechtějí nahrazovat zaměstnance, ale zvládat více práce bez rozšiřování týmů. „Automatizujte tu část, na které lidé tráví hodně času a u které nemusí tolik přemýšlet. Na lidech nechte klíčové rozhodnutí a kontrolu,“ doporučuje.

Hranice mezi pomocníkem a náhradou člověka ale nemusí být vždy jednoznačná. S rozvojem AI se proto vedle ochrany firemních dat otevírá i etická otázka, jak mají firmy nakládat se znalostmi a zkušenostmi svých zaměstnanců. Ti mohou svými pracovními výstupy pomáhat trénovat systémy, které později převezmou část jejich agendy. „Možná se za dva nebo tři roky dostaneme k otázce, jestli je morální chtít po zaměstnancích, aby pomáhali vytvářet AI, která nakonec nahradí jejich vlastní práci,“ říká Zvěřina.

Ať už jde o udržitelnost, transparentní odměňování, nebo umělou inteligenci, všechny tyto oblasti mají společný základ, kvalitní data. Právě jejich sběr a sjednocování považuje Zvěřina za jednu z největších výzev pro příští roky. Ve velkých firmách bývají informace roztříštěné mezi odděleními a pobočkami, což komplikuje nejen reporting, ale i rozhodování o investicích a změnách. „To první, do čeho by společnost měla investovat, je mít data v pořádku a být schopná je sbírat a dávat do určité struktury,“ zdůrazňuje. Bez spolehlivých dat totiž firmy nedokážou naplno využít AI ani efektivně řídit vlastní procesy.

Proč se některé firmy k udržitelnosti vracejí, i když regulatorní tlak polevuje? Jaké chyby podniky dělají při zavádění umělé inteligence a proč ani sebelepší technologie nezachrání firmu, která nemá v pořádku data? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Zvěřinou, zakladatelem a výkonným ředitelem Greenometeru, v podcastu Trendy v udržitelnosti.