Ve vyhrocené debatě o státním rozpočtu se schodkem 386 miliard zapadla důležitá zpráva týkající se budoucnosti Česka. Jde o výdaje na vědu a výzkum. Už nyní Česko vynakládá z národního rozpočtu na výzkum přibližně 0,6 procenta HDP, což představuje zhruba polovinu průměru EU v přepočtu na obyvatele. Na příští rok vláda počítá s přibližně 45 miliardami korun. Je to o zhruba dvě miliardy méně, než obor nutně potřebuje. 

„Pokud zohledníme spotřebitelskou inflaci, tak za posledních osm let reálně klesly výdaje do vědy a výzkumu zhruba o šestinu. Je to alarmující a Českou republiku poškozující vývoj,“ říká David Kotris, ředitel enoHub Europe a společnosti enovation. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu přiznává, že vědu nečekají hojné časy, ale částku obhajuje tím, že je vyšší než výdaje v letošním roce. „U některých programů a veřejných soutěží bylo navrženo omezení alokací, u jiných se navrhlo ukončení financování. Rozpočet je navržen tak, aby se maximálně zapojily nároky nespotřebovaných výdajů jednotlivých kapitol již v roce 2027,“ uvedla mluvčí resortu Miluše Trefancová. 

Trik je podle ekonomů ale v tom, že výdaje na vědu jsou odtržené od ekonomické reality Česka. „Klíčové je spárovat ukazatel výdajů na vědu s růstem ekonomiky země. A z tohoto pohledu jsme úplně diametrálně jinde, než bychom měli být,“ říká ekonom a expert v oblasti financování vědy a školství Daniel Münich. Zároveň připomněl letošní programové prohlášení vlády, kde se kabinet zavázal slovy: „Významně navýšíme výdaje na vědu, výzkum a inovace, protože právě ony představují klíčový motor hospodářského růstu a konkurenceschopnosti země.“ 

Dalším parametrem snižujícím hodnotu kroku ministerstva průmyslu, které vyjednalo v rozpočtu dvoumiliardové zvýšení výdajů, je požadavek Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Jde o experty z vědecké obce, kteří vědí, jaké minimum je potřeba na rozjeté projekty získat. A Rada navrhovala na rok 2027 rozpočet ve výši 46,9 miliardy korun, tedy ještě zhruba o dvě miliardy vyšší. 

„V poměru k celkovému státnímu rozpočtu výdaje na výzkum a vývoj neustále klesají, patříme k nejhorším zemím v Evropě. Stávající vláda ukazuje, že nechce mít z České republiky prosperující a vzdělanou společnost. Ani v okamžiku obřího zadlužování a téměř 400miliardového schodku nechce směrovat podporu do vývoje a výzkumu,“ dodal David Kotris. 

Dlouhodobě podfinancovaný výzkum, vývoj a inovace přitom mají dalekosáhlé dopady: Česká republika ztrácí konkurenceschopnost, klesá produktivita práce, roste technologická závislost na jiných zemích. „Kromě toho opouštějí republiku talentovaní lidé a rozpadají se výzkumné kapacity. Zároveň ztrácíme konkurenceschopnost a nejsme atraktivní pro zahraniční investice s vysokou přidanou hodnotou,“ doplňuje. 

Český státní rozpočet za poslední roky dramaticky narostl, ale výdaje na výzkum a inovace s ním zdaleka nedržely krok. Zatímco v roce 2018 tvořily zhruba 2,55 procenta, v návrhu na rok 2027 je to už jen zhruba 1,75 procenta. 

Situaci komplikuje také proměna evropského financování související s koncem rozpočtové sedmiletky EU. Od příštího roku si české firmy nebudou moci sáhnout ani na podporu z evropských strukturálních fondů. Evropské dotace totiž prakticky končí ke konci letošního roku, kdy se vypisují poslední výzvy z končícího programového období 2021–2027, a národní zdroje tento výpadek nepokrývají. 

Evropské dotace přitom tvoří zhruba šest procent celkových výdajů na výzkum v Česku, nicméně ve veřejném a vysokoškolském výzkumu je jejich podíl daleko vyšší. A od příštího roku budou tyto peníze chybět a s jejich náhradou stát nijak nepočítá. 

Dotační programy EU projdou v novém programovém období od roku 2028 obří přeměnou a rozhodující budou přímo řízené programy EU, nikoli národní dotace. 

Podle aktuální zprávy Evropské komise je Česká republika mezi členskými státy EU na 19. místě ve výkonnosti výzkumu a inovací. Meziročně si pohoršila téměř nejvíce ze všech.