• Souběžně s obecními volbami se bude konat 19 referend.
• Kapacita se může více než zdvojnásobit.
• Nové zdroje by přinesly elektřinu pro zhruba 400 tisíc domácností.

Součástí říjnových voleb bude 19 referend o výstavbě větrných elektráren. V referendech, které se uskuteční souběžně s volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října, se bude rozhodovat o až 81 nových turbínách o celkovém výkonu 450 megawattů (MW). To by znamenalo více než zdvojnásobení dosavadní větrné kapacity v Česku. Vyplývá to z analýzy Svazu moderní energetiky.

Dosud se v Česku uskutečnilo 84 hlasování. V nich se pro výstavbu větrných elektráren vyslovila zhruba třetina obcí, kde se referenda konala. Zájem o referenda o větrných elektrárnách přitom v posledních letech výrazně roste. Zatímco mezi lety 2006 a 2022 se v Česku konalo v průměru jedno až dvě referenda ročně, rok 2026 je nyní s 30 hlasováními rekordní. Spolu s aktuálně plánovanými referendy letos počet hlasování překoná stovku.

Největší počet referend se nyní uskuteční ve Středočeském kraji. Hlasovat se bude v obcích Petrovice na Rakovnicku, Petroupim, Soběhrdy, Teplýšovice na Benešovsku a Kačice na Kladensku. Čtyři hlasování jsou na programu na Svitavsku v Pardubickém kraji, konkrétně v obcích Dětřichov, Kamenná Horka, Mikuleč a Sklené. V Moravskoslezském kraji půjde o tři obce na Bruntálsku, a to Horní Benešov, Staré Heřminovy a Zátor. V Plzeňském kraji budou o elektrárnách hlasovat obyvatelé Kralovic, Žihle v okresu Plzeň-sever a Měčína na Klatovsku. V Jihočeském kraji se referenda uskuteční v Radeníně a Šebířově na Táborsku. Hlasovat se bude také v Cítolibech na Lounsku v Ústeckém kraji a v Bystré nad Jizerou na Semilsku v Libereckém kraji.

Podle energetických expertů se v minulosti ukázalo, že pro úspěch referenda je klíčová včasná a otevřená komunikace o reálných dopadech projektů. „Zkušenosti z obcí potvrzují, že základem úspěšného referenda je otevřená komunikace investora s občany od prvního dne. Lidé potřebují přesně vědět počet a výšku elektráren a co projekt přinese obci. Pokud investor nabídne garantovaný roční příspěvek do rozpočtu na investice a levnější elektřinu, vnímání projektu se výrazně mění,“ řekl expert na energetiku Martin Ander ze Svazu moderní energetiky.

Například v Kačici na Kladensku byla podle místostarostky obce Daniely Veselské veřejná projednávání a pak se konala oficiální anketa, kde se většina hlasujících rozhodla pro výstavbu. Vedení obce podepsalo s investorem smlouvu a projekt se začal plánovat, ale část obyvatel vytvořila petici a chtěla vyhlásit referendum. „Naše zastupitelstvo tomu vyhovělo. Osobně vnímám, že větrné elektrárny mohou přinést finance do obce a zároveň posílit energetickou soběstačnost naší obce,“ řekla místostarostka.

Kritici záměrů často zmiňují obavy obyvatel z hluku, narušení krajinného rázu nebo poklesu cen nemovitostí. V debatách a peticích někteří místní obyvatelé často argumentují také dopady na okolní ekosystémy, například rušením dravců nebo likvidací chráněných mravenišť.

S tím naopak zase Svaz moderní energetiky nesouhlasí. „Větrné elektrárny stojí v Česku už přes 20 let a jejich reálný provoz ukazuje, že s nimi lze bez problémů existovat. Vidíme to právě v obcích, kde už elektrárny fungují. Lidé tam nemají obavy z hluku, obavy o zdraví zvířat se nepotvrdily a krajina zničena nebyla,“ řekl Ander. V současnosti je v Česku v provozu zhruba 220 větrných elektráren s výkonem 380 MW.