Krize bydlení v Evropě netrápí zdaleka jen Českou republiku. Zůstává nejpalčivějším problémem také obyvatel Berlína, kteří dnes volí zemský parlament. Voliče zajímá mnohem více než migrace, bezpečnost a kriminalita.

S nedostatkem bytů rostou i nájmy: za posledních deset let se zvýšily přibližně o 75 procent a loni dosáhly 15 eur 78 centů (384 korun) za metr čtvereční bez energií a dalších služeb. V celém Německu přitom chybí přibližně 1,4 milionu bytů v nižší a střední cenové kategorii.

Právě bytová krize je jedním z projevů širší nespokojenosti, která se promítá i do podpory politických stran na opačných koncích spektra, od krajně pravicové AfD po krajní Levici (Linke).

V rozhovoru se dočtete:

• proč se v Berlíně staví tak málo nových bytů;
• jestli by situaci mohlo vyřešit vyvlastňování, které navrhuje strana Levice;
• co z ekonomického hlediska stojí za rostoucí podporou AfD;
• proč Německo zaostává v digitalizaci.

Německo je jednou z nejbohatších zemí Evropy, přesto má velký problém s nedostatkem bydlení. Jak se do této situace dostalo?

Je to problém tří čtyř velkých měst. Berlín je ale jedním z nich, a je to tady opravdu velké téma.

Důvodem je to, že se kolem roku 2003 stal velmi atraktivním. Od té doby jsme byli svědky přílivu desítek tisíc lidí z jiných částí země, ale i ze zahraničí.

Co se stalo v roce 2003?

Byl to zlomový okamžik, když se Berlín stal městem startupů, atraktivním pro nové firmy. Předtím byl problém s bydlením jiný – lidé nedokázali své byty pronajmout, protože jich byl přebytek.

Když se v devadesátých letech rozhodlo, že se Berlín stane hlavním městem, lidé to, že sem přijde hodně lidí, očekávali. Jenže při tehdejších výpočtech zapomněli na jednu věc: město (Západní Berlín, pozn. red.) bylo obehnáno zdí a jeho obyvatelé se nemohli stěhovat na předměstí.

Po pádu Berlínské zdi v následujících deseti až patnácti letech, kdy byly nájmy nejnižší, z města odcházelo více lidí, než kolik jich přicházelo. Vývoj tak byl přesně opačný, než se čekalo. Trend se zastavil až v roce 2003, kdy Berlín opustila poslední větší vlna obyvatel.

Tehdejší berlínský starosta začal propagovat slogan, že Berlín je „chudý, ale sexy“.

Město skutečně začalo přitahovat startupy. Mělo totiž vynikající prostředí pro jejich rozvoj a skvělé výzkumné instituce. Od té doby až dodnes do Berlína přichází více lidí, než kolik jich odchází.

Je tedy zřejmé, že od určitého okamžiku už nemáme k dispozici žádné další byty a domy, které bychom mohli nabídnout.

Když sem přichází tolik lidí, proč se nestavějí další byty?

Výstavba nových domů se stala byrokratickým peklem. Získat všechna povolení a vyřídit administrativní záležitosti vám zabere opravdu hodně času.

Zároveň se výstavba stala mimořádně drahou, zatímco se politici snaží regulovat výši nájmů. Mnoho investorů si jednoduše řekne, že se jim to nevyplatí. Náklady jsou příliš vysoké, byrokracie příliš složitá a příjmy z nájemného příliš nízké.

V Německu je nájemníků o několik procentních bodů více než vlastníků nemovitostí. V Česku je bytová krize způsobena především tím, že si lidé nemohou dovolit vlastní bydlení, a také méně rozvinutým nájemním trhem. Jak se tedy liší přístup k vlastnictví v Německu?

Není